
Hrušková povidla
Příběh, který voní po babičce a slunci
Kdykoli přijde čas hrušek, Provodov jako by se zpomalil. Hrušně stojí na loukách a zahradách jako staré královny – klidné, hrdé a trpělivé. Jejich větve se sklánějí pod tíhou zlatavých plodů, které už z dálky voní létem. A když se hruška utrhne, je to jako by se svět na malou chvíli nadechl – šťáva voní, dužina se leskne a slunce v ní zůstává uvězněné až do posledního cmrndnutí.

Hrušky, které sbíráme, nejsou vybírány strojem. Každá projde rukama. Opatrně, s úctou. Jako kdysi u babiček, které říkaly:
"Hruška je něžná. Na tu se musí pomalu."
A tak pomalu postupujeme. Každou hrušku omyjeme, očistíme, nakrájíme... A když se jich na stole nasbírá dost, přichází to nejkrásnější – cesta do velkého kotle.
Kotel pak začne šeptat. Nejprve tiše, jen občasné zabublání. Hrušky se rozpouštějí, měknou, uvolňují svou vůni, která se nese celou kuchyní. Je to vůně, která připomíná večery u babičky – teplo, klid, lásku a pomalu vařící se dobro, které nikdy nespěchá. Tohle je chvíle, kdy se čas zastaví. Všechno se děje jen podle rytmu kotle a podle trpělivosti přírody.
A když se hrušky spojí do jediné měkké, jemné a hladké hmoty, která má barvu medu poloskrývajícího se ve stínu stromu, poznáme, že je to ono. Ta správná chvíle. Ta, kterou prostě neurychlíš.
Povidla pak s láskou plníme do sklenic. Každá sklenka je zavřená s vůní léta, s dotekem slunce a s laskavostí, která se nedá koupit v obchodě z regálu. Když sklenici po čase otevřeš, ucítíš stejnou vůni, která kdysi naplnila kuchyni. Takovou, co probudí chuť si sednout, natřít si chleba, dát si k tomu hrnek čaje... A na chvíli být zase dítětem u babičky.
Hrušková povidla jsou jemná, sladká, hladká a hebká – jako když ti babička pohladí vlasy.
Hodí se do koláčů, na lívance, do jogurtu, k pečení. Ale ta nejlepší chvíle je, když vezmeš lžičku a ochutnáš je jen tak. Pomalinku.
A necháš ten příběh rozplynout se na jazyku.
Hrušková povidla z Provodova nejsou jen pomazánka. Jsou vzpomínkou, vůní, pohádkou. Jsou domovem.
A až je ochutnáš, budeš vědět, proč je děláme tak, jak je děláme.
Nadpis textu

Klikněte a můžete začít psát. Sed ut perspiciatis unde omnis iste natus error sit voluptatem accusantium doloremque laudantium totam rem aperiam eaque ipsa quae ab illo inventore veritatis et quasi.

Klikněte a můžete začít psát. Voluptas sit aspernatur aut odit aut fugit sed quia consequuntur magni dolores eos qui ratione voluptatem sequi nesciunt neque porro quisquam est qui dolorem ipsum quia.
